V sobotu 24. června 2023 pořádalo České farmaceutické muzeum, středisko Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Sekce dějin farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP ve spolupráci se Spolkem pro vybudování Českého farmaceutického muzea LXIX. sympozium z historie farmacie. Místem konání byl Sál Václava Ruska v prostorách Českého farmaceutického muzea na Hospitálu Kuks, kde se sešlo přes 30 zájemců o dějiny farmacie.

Odborný program, rozdělený do dvou bloků, zahájila vedoucí ČFM Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D. Jako první vystoupil PharmDr. Tomáš Arndt, Ph.D. s příspěvkem Lékárna U Jednorožce v Praze – lidé, osudy, dějiny, v němž přiblížil historii významné pražské lékárny s důrazem na působení jejích majitelů v sociálním a kulturním prostředí. Zajímavé bylo sledování kontaktů s významnými osobnostmi evropské kultury a vědy, včetně Wolfganga Amadea Mozarta a Alberta Einsteina. Množství biografických podrobností o majitelích lékárny vytvořilo živý obraz jejich zapojení do společenského života v Praze před 2. světovou válkou. Svými přednáškami obohatili program sympozia také autoři chystané publikace o dějinách lékárny U Černého orla v Polné. JUDr. Filip Plašil zpracoval téma Dějiny lékáren a lékárnictví v Polné, kde na základě obsáhlého průzkumu archivního materiálu (zejména z fondů Moravského zemského archivu v Brně a archivu Českého farmaceutického muzea) popsal působení polenské lékárny v kontextu zdravotnické praxe na českém maloměstě od počátku 18. století do roku 1950. Na Plašilovu přednášku navázal PhDr. Jan Štěpánek, Ph.D. svou prezentací Lékárna U Černého orla v Polné: nový pohled na starý exponát. Věnoval se souboru lékárenského mobiliáře a vybavení z počátku 19. století, který je základem jedné z expozic Městského muzea v Polné. Posluchače seznámil s osudy sbírky, jejím odborným zpracováním a muzejními prezentacemi od 20. let 20. století. Komparací s autentickým inventářem lékárny z 19. století doložil mimořádnou dochovanost původního souboru nábytku, lékárenských stojatek a dalších pomůcek. Chystaná kniha o polenské lékárně vyjde v srpnu 2023.

V přestávce před druhým blokem přednášek měli účastníci sympozia možnost si jako vůbec první návštěvníci prohlédnout novou instalaci tzv. Věříšovy sbírky v Českém farmaceutickém muzeu. Rozsáhlou sbírku lékárenských nádob, hmoždířů a dalších předmětů a související literatury získala Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové v roce 2019 darem od RNDr. PhMr. Otomara Věříše, CSc. (1933-2018). Sbírka zahrnuje mimořádně cenná farmaceutika evropské i mimoevropské provenience. S okolnostmi získání sbírky a koncepcí její instalace seznámila přítomné vedoucí ČFM dr. Valášková.

Přednáškový program pokračoval příspěvkem autorů PharmDr. Tünde Ambrus, Ph.D., Jany Jourové a doc. RNDr. Jozefa Koláře, CSc. Med jako farmaceutická surovina. Přednášející dr. Ambrus představila tuto materii v průřezu historickým použitím od antiky až k modernímu výskytu v lékopisech. Následující přednáška doc. RNDr. Jozefa Koláře, CSc. (v autorské spolupráci s PharmDr. Tünde Ambrus, Ph.D.) Příspěvek k historickému vývoji názvosloví léčiv se věnovala komplikované problematice chemické a farmaceutické nomenklatury. Na několika příkladech ukázal, že vznik některých triviálních a obchodních názvů léčivých látek byl mnohdy značně svévolný. Robert Jirásek poté prezentoval další díl seriálu přednášek Lékárenské nádoby v nefarmaceutických muzeích v ČR III. Zabýval se dochováním lékárenských nádob v Muzeu hlavního města Prahy a v souvisejícím výkladu dokázal vysledovat historii produkce některých léčivých přípravků od počátků v konkrétních lékárnách ve 20. a 30. letech 20. století po jejich převzetí do výrobních programů zestátněného farmaceutického průmyslu v Československu. Zcela nové obzory otevřel publiku svým příspěvkem Osobnost Marie Kubátové pohledem folkloristiky a religionistiky PhDr. Daniel Dědovský, Ph.D. V mimořádně zajímavé přednášce představil známou farmaceutku a spisovatelku v kontextu folkloristických koncepcí 20. století. Význam Kubátové podle něj spočívá mimo jiné v tom, že v oblasti doosídlované po 2. světové válce z jiných regionů Čech svým dílem zachytila specifické nářečí oblasti Zajizeří, jehož kodifikace do značné míry vychází z její práce. Upozornil také na skutečnost, že se podílela na fixaci dnes obecně sdílené představy postavy Krakonoše, která se značně liší od předchozí tradice.

Příspěvek dr. Dědovského tvořil předehru k závěrečnému bodu sobotního setkání, kterým byl křest nového vydání knihy pohádek Marie Kubátové. Knihu Lékárnické pohádky – Heřmánková víla vydalo České farmaceutické muzeum s novými ilustracemi Lucie Talaber. Křest se odehrál v prostoru historické barokní lékárny kukského hospitálu za účasti hostů, mezi nimiž byl děkan FaF UK doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D., emeritní děkan FaF UK doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc., prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., předseda České farmaceutické společnosti ČLS JEP prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D. a náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Berdychová. Jako kmotr uvedl knihu do života emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc., přičemž samotný „křest“ proběhl stylově heřmánkovými květy.

Text: Mgr. Ladislav Svatoš

Foto: Mgr. Ladislav Svatoš, PharmDr. Jan Babica, Ph.D., doc. PharmDr. Andrej Kováčik, Ph.D., PharmDr. Tünde Ambrus, Ph.D.