59. Purkyňův den se konal 23. 5. 2017 v Saturnově sále na zámku v Libochovicích. Při této slavnostní příležitosti převzal z  rukou předsedy ČLS JEP, prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., pan profesor Jaroslav Květina nejvyšší vyznamenání ČLS JEP, Cenu J. E. Purkyně. Pan profesor je historicky první farmaceut, který obdržel toto nejvyšší vyznamenání.

Návrh na ocenění pana prof. Květiny podaly Česká farmaceutická společnost a Česká společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii.

 
Profesor Květina je zakladatelem a prvním děkanem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy (1969), zakladatelem oboru klinická farmacie v celoevropském kontextu, zakladatelem a dlouholetým ředitelem královehradeckého Ústavu experimentální biofarmacie Akademie věd, ale především byl a stále je významným vysokoškolským učitelem, jak si jej pamatuje několik generací absolventů jak hradecké lékařské fakulty, tak obou farmaceutických fakult v ČR. Už během studia v Praze v letech 1950-1953 pracoval jako studentská vědecká síla a pomocný asistent ve farmakologickém ústavu lékařské fakulty u pozdější legendy světové farmakologie profesorky Heleny Raškové. Od roku 1955 bylo a je Květinovo jméno spojeno s hradeckou farmakologií. Nejprve zde působil jako odborný asistent a později jako docent a přednosta katedry farmakologie. Od září 1969 se stal děkanem na královéhradecké farmaceutické fakultě. Mezitím od září 1966 do ledna 1969 působil v zahraničí, nejprve ve Výzkumném farmakologickém ústavu Mario Negri v italském Miláně (u evropské farmakologické autority prof. Silvia Garattiniho) a později jako hostující profesor na Nihon univerzitě v japonském Tokiu (u prof. Masafumi Kobyashiho). V Miláně se zapojil do onkologického výzkumného programu, v jehož rámci zavedl sérii metod přežívajících izolovaných perfundovaných orgánů (jater, ledvin, střevního traktu). Po návratu domů se stává zakladatelem československé školy srovnávací farmakokinetiky. V roce 1975 se stal po jmenovacím řízení univerzitním profesorem (absolvoval ho na pražské lékařské fakultě). Od počátku devadesátých let se podílí na výuce farmakologie brněnských farmaceutů. Ve vědecké oblasti v posledním období spolupracuje s klinickými týmy při využívání neinvazivních diagnostických technik (například kapslové mikrokamery, laserové mikroskopie, elektrogastrografie) v preklinických výzkumech gastroenterologické farmakokinetiky. Prof. Květina je stále velmi aktivní v publikování vědeckých výsledků, je autorem či spoluautorem více než 300 publikací, z knižních např. monografie Mezidruhové srovnávací a patofyziologické aspekty ve farmakologií (1975). Prof. Květinovi se přes řadu úskalí v Hradci Králové podařilo vytvořit jak pedagogicky, tak vědecky životaschopnou a silnou farmaceutickou fakultu UK, která dlouhodobě formuje vysokou úroveň farmacie v akademické i praktické sféře, a to jak v bývalém Československu, nyní v ČR, tak i v evropském měřítku.