Historie farmaceutické technologie

Počátky oboru farmaceutické technologie, podle některých taxonomií též galeniky nebo galenické farmacie, můžeme vystopovat již ve starověku. V současné době patří léčba do odpovědnosti lékařů, příprava léku patří farmaceutům. Toto členění můžeme vysledovat už ve starověku.

Již dávné semitské spisy z období prvního tisíciletí před naším letopočtem znají lékaře i mastičkáře jako oddělené osoby. Jednalo se tehdy o ženy i muže, kteří pobývali například na královském dvoře starověkého Izraele, později se dokonce podíleli i na stavbách jeruzalémských hradeb a biblická kniha Kazatel mluví o tom, že používali rostlinné oleje, které se mohly rozkládat v přítomnosti hmyzu, což ukazuje nejen na řešení recepturních, ale i stabilitních  problémů při přípravě léčiv. Ve starověkém Řecku prvního století jsou v Janově apokalypse symbolicky jmenovány vysloveně „oční masti“ jako lék k prozření. To zřejmě souvisí i s tím, že v Řecku se v té době rozvíjela příprava léků a z této „školy“ pocházel i lékař Galén, celým jménem Claudius Galénos, který žil v létech 120 – 201 našeho letopočtu. Jeho jméno se později stalo základem synonyma označující přípravu léků. Galénos strávil řadu let jako ošetřovatel v chrámě boha Asklépia v Pergamonu, kde se mísilo přírodovědné poznání s okultismem a čarováním. Snad proto je i původně pejorativní řecký pojem „pharmakoi“ (míchači jedů) spojen s čarováním, trávením a mícháním jedů.

Teprve s příchodem křesťanství a „odbožštěním přírody“ se lékům začíná upírat duchovní podstata a lék je chápán jako produkt stvoření, nikoliv jako spirituální substance, s čímž počítala alchymie i astrologie, které tvořily nedílnou součást antické a později i středověké medicíny, jakož i současná homeopatie. Proto mohl být i organolepticky zkoumán. V Řecku se pak začala vyčleňovat speciální skupina odborníků, „proto-lékárníků“ tzv. „rhizotomoi“, což leze přeložit jako „kráječi kořenů“ a kteří se specializovali na přípravu léků pro lékaře, dále to byli „unguentarii“, výrobci mastí a „pigmentarii“ a „aromatarii“ výrobci korigencií. Po celý středověk byla příprava léků spojena obvykle s klášterními lékárnami, kde se využívalo zejména rostlinného a živočišného materiálu a některé kláštery měly za tímto účelem i zahrady léčivých rostlin. S příchodem osvícenství a později průmyslové revoluce se výroba léků dostává do centra pozornosti průmyslu, což nebývale akcelerovalo i rozvoj přípravy léků z hlediska vědního.

S rozvojem galeniky jako vědní disciplíny se v Čechách pojí jméno docenta Miloše Melichara (1909–1998), který chtěl z farmaceutické technologie vytvořit název pro rigorózní vědeckou disciplínu, která by byla analogická pojmům jako biochemie, mikrobiologie nebo farmakologie. Tak vznikla „galenika“. V zahraničí mu byli oporou kapacity jako R. Hüttenrauch. Tak se zrodila galenika resp. farmaceutická technologie jako nejmladší ze základních farmaceuticko-vědních disciplín.

První katedra galenické farmacie vznikla na brněnské fakultě v roce 1952 právě pod Melicharovým vedením a v roce 1960, po zrušení fakulty, byla převedena na vznikající bratislavskou farmaceutickou fakultu. Na Slovensku ovšem existoval Ústav galenickej farmácie již od roku 1949 a sloužil k výuce farmaceutů ještě před založením farmaceutické fakulty v Bratislavě. Jeho vedoucím byl docent Ladislav Zathurecký, který v tomto oboru působil již od roku 1942. Mezi nestory slovenské galenické farmacie dále patřila i řada známých profesorů, například profesor Milan Mandák, profesor Milan Chalabala nebo profesor Jan Rak. V roce 1969, se vznikem farmaceutické fakulty v Hradci Králové, vznikla i katedra farmaceutické technologie, jejímž vedením byl pověřen pozdější profesor Hubert Žáček, který začínal na brněnské fakultě, později přešel na fakultu do Bratislavy a poté se vrátil do Čech. Posledním z vysokoškolských pracovišť v České republice je Ústav technologie léků, který vznikl na obnovené brněnské fakultě v roce 1991 pod vedením pozdější profesorky Miloslavy Rabiškové. Na Slovensku pak při Univerzitě veterinárního lekárstva a farmácie vznikla i katedra farmaceutickej technológie, kterou rovněž pomohla svým vedením zaštítit profesorka Rabišková.